Toť ve zkratce náš rok. Ještě si počkáme do konce února na zveřejnění celoročních klubových soutěží, ale ani tam nejsme zcela bez šancí na úspěch. Ričiho výstavní sezóna byla raketová a kazila jsem mu ji jen já. Přesto to byla jedna z našich nejúspěšnějších, ne-li vůbec nejúspěšnější výstavní sezona. 3× ocenění BOB získal Riči naposledy někdy v letech své nějlepší formy okolo roku 2005! Velké úspěchy vyvažovali jiné problémy a já jen v duchu doufám, že to, že tentokrát už OPRAVDU končíme (doufám, že budu pevná a pokud se objevíme někde, pak opravdu asi jen v nejbližším okolí), převrátí se to a moje zdraví se nějak výrazně zlepší. Mám svoje sny a tajná přání, ale tohle je opravdu to NEJ. Držte nám prosím palce.
Z 19 výstav se Riči na 15 z nich umístil na stupních vítězů, nebo v nejužším výběru těch NEJ Veteránů!!!
RES. TOP VETERAN CZECH REPUBLIC (all breed)
6× BIS Veterán (all breed)
2× BISS Veterán – Club Show DK CZ + Memorial ing.Jana Findejse
DK ČR
1× Res.BIS Veterán (all breed)
1× BIS3 Veterán (all breed)
2× BIS5 Veterán (all breed)
3× užší výběr BIS Veterán (4–5 place)
1× Grand Prix Slovakia Veteran Winner 2011
1× Res. Best in Grupe
1× short list Best in Grupe (4–6place)
3× Best of Breed
10× Best Veteran of Breed
3× Veteran Class Winner
16× Excellent 1
3× Excellent 2
Čmku zveřejnila výsledky celoroční soutěže Pes roku 2011. V kategorii veteránů skončil Riči na fantastickém 2. místě, jen za 13 letou nádhernou fenkou soft coated whiten teriéra rodiny Šubrtových. Po extra úspěšné loňské sezóně jsem s Ričim chtěla skončit, ale nakonec mě pár přátel ukecalo, ať ještě jezdíme dál. Původně jsem si říkala, tak jen tak Brno a okolí, ale po prvních výstavách začal hlodat červíček, zda to ještě nezkusit jednu celou sezónu. Nečekala jsem, že by mohla být lepší, než ta loňská, ale co Riči předvedl v letošní, to bylo nad všechna očekávání. Nejen, že si vedl skvěle mezi veterány, ale 3× zazářil i v rámci plemene, potažmo i skupiny!! To by u 10 letého psa nikdo nečekal. Děkujeme všem rozhodčím, bez jejichž ocenění Ričiho kondice a vitality by tento úspěch nebyl možný. Zároveň gratulujeme všem, kteří v některé ze soutěží uspěli. Oficiální vyhlášení proběhne v lednu roku 2012 při soutěží Šampion Šampionů ČR v Praze.
Jmenuje se Ivet Alma-Woz. Matkou je Multich. Umbra Alma Woz Bialo-Czarni (Multich. Enrico Bazzi Raul x Ch. Erica Bialo-Czarni), otcem estonský pes Ch. Exlibris Canes Masterspice (Multich. Ball-A-Mir's Elegant Envoy x Multich. Exlibris Canes as Stella di Mare) a přicestovala z dalekého polského Gdaňsku. Máme velkou radost z dalšího vnoučátka v ČR. Všechna štěňátka z tohoto vrhu mají už svoje majitele, v Německu, Estonsku, Polsku a ČR. Majitelům přejeme do budoucna spokojený a šťastný život.
Ivet…po domácku Inna má i svoje webové stráněčky. Těšíme se, že na ně brzy přibudou nějaké nové zprávy, jak se jim daří a co podnikají.rozhodčí: Markus Ameis (Německo)
přihlášeno: 62 dalmatinů
Tak a bylo to tady. Poslední výstava Ričiho aktivní výstavní kariéry, poslední velké výstavní sezóny. Výstava se konala v historickém statku Hoffmanův dvůr, v Praze 9 – Vinoř. Ráno jsme vyráželi bez našeho obvyklého černého bodygarda Bosse v 6 hodin ráno a na místě jsme přes mírné překážky dorazili kolem 9 hodiny. Zde jsme se dozvěděli, že paní předsedkyně Dagmar Coubalová již od 1/2 7 chystá vše sama a tak přesto, že to nebylo v plánu, zapojili jsme se do organizace. Protože moje záda na tom opět nebyla nejlépe, vzdala jsem se fotografování, které jsem přenechala Lídě a zejména Psu Jírovi, který přijal naše pozvání a dorazil. Výstava začala s mírným zpožděním způsobeným zablouděním překladatelky a zapisovatelky v jednom, ale téměř nikomu to nevadilo. Pan rozhodčí se ukázal velice pečlivým a přísným, takže padalo hodně známek „velmi dobrá“ a sem tam dokonce „dobrá“. Nakonec jsme se dočkali a na řadu přišli veteráni psi. Vůbec veteráni na této výstavě byli jednou z nějpočetnějších věkových kategorií, když přihlášeno bylo 5 psů a 5 fen. V kategorii psů byl nejstarší 13,5 letý Amon Five Wais a hned po něm Riči s necelými 11 roky. Amon spolu se svým pánečkem ukázali nádhernou vitalitu a elán, kterou pan rozhodčí náležitě ocenil, přesto již „mladším“ psům nebyl schopný konkurovat. O pořadí si to tedy rozdali Riči (10 3/4 roku), Brix (syn našeho prvního dalmatina Arnyho, 9,5 roku), Boža (9 3/4 roku) a Etrix (8,5 roku). Všichni byli nádherní, takže to pan rozhodčí vůbec neměl lehké. Riči se představil velice pěkně v pohybu, běhal téměř jako za mlada, jen v postoji již bohužel neměl tolik trpělivosti, takže k téhle části vystavování jsem měla svoje výhrady. Nakonec se zadařilo a Ričimu se opět podařilo tuto početnou třídu vyhrát, druhý byl Brix, třetí Boža a čtvrtý Etrix, všichni veteráni získali ocenění výborný. Následovalo posuzování fen a my drželi palce naší rodině a přátelům, zejména Lídě s holkama. Ričiho vnučce Maye se předvedení velice povedlo, stála jako socha, přesto to na ocenění výborná tentokrát nestačilo a skončila jako VD4. Nutno podotknout, že v kategorii mladých byla zadána výborná jen jednomu psovi a dvěma fenkám z 11 přihlášených juniorů. Kyra nastoupila v konkurenci 4 fen do třídy vítězů, všechny porazila a získala CAC. Těsně v závěsu byla Ričiho neteř Daggi jako V2 r.CAC. Pak už se schylovalo k finálovým soutěžím, kde Riči nastoupil do boje o BIS Veterána s krásnou fenečkou Enitou Vetřelec. Pan rozhodčí nakonec ocenil Ričiho kondici a věk a Riči se stal
Zároveň to byla poslední klubová výstava, které jsme se účastnili jako účastníci a do budoucna přenecháme výstavní kruh ostatním nádherným veteránům, kteří bojovali po našem boku. Klubem pořádané výstavy jsou velmi specifické, vždy je tu hrstka lidí, kteří se snaží zorganizovat celou akci k plné spokojenosti všech. Ne vždy se to ovšem podaří na 100%, přes veškerou snahu. O to víc a znám to sama ze své zkušenosti potom mrzí to, když lidi nevidí tu snahu, práci a desítky hodin dřiny. Velmi to sráží ochotu, pořádat akci za rok znovu, protože většina z nás nejraději přijede, užije si a zase co nejdříve odjede. Mě se v každém případě výstava líbila. Prostory byly pěkné, mnoho místa k venčení, jen vevnitř se 60 dalmatinů prostě trochu tísnilo, což zapříčinilo několik strkanic mezi bafany. Do jedné se zapletl i Riči s Pavlem. Velice ráda jsem ale byla za to, že se akce konala vevnitř, přesto, že jsem slyšela z povzdálí i poznámky, že by to možná bylo venku lepší. Pro zapisovatele, kteří v klidu sedí, rozhodčího a pořadatele, kteří se nemohou mnoho hýbat by to bylo více než nepříjemné. Já sama jsem si z výstavy, přesto, že byla uvnitř odnesla nejen spoustu cen, ale i zánět močových cest a zánět v kotníku. Tentokrát jsme ani nečekali na úplný konec a kolem 16,30 hodiny jsme vyráželi směr domov, kam jsme notně unavení dorazili v 8 večer. Děkujeme moc všem, kdo se podíleli na organizaci , moc jsme si výstavu užili a sama za sebe jsem zvědavá a těším se na všechny dalmatiny, kteří se ukáží napřesrok na memoriálu ing. Jana Findejse v Blansku.
Kompletní výsledky najdete zde
Po více něž roce jsme se s oběma psy Ričim i Bossem a s Pavlem vypravili do brněnské zologické zaharady. Přes poměrně chladné počasí to byl jeden s poslední slunečných dnů. Zatím jsme vždy chodili v letním období, ale byla jsem velmi mile překvapená a možná, že pro příště zvolíme variantu jara či podzimu. Nikde nebyly davy lidí ani psů, takže jsme si báječně užili klidu…takřka svátečního. Větší část zvířat sice byla již zazimovaná, ale to vůbec neznamená, že bychom žádné neviděli. Celou galerii se ZOO najdete zde
rozhodčí: Olga Dolejšová (CZ)
Jak začít…
Tato výstava byla od počátku zahalená tajemstvím. Ještě po druhé uzávěrce
nebylo známé, který rozhodčí bude dalmatiny posuzovat, ale počet byl poměrně
slušný, 23 českých i zahraničních puntíků. Moc jsem se těšila, že
uvidíme známé a přátele, jak od puntíků, tak zejména Píchovi a Barču od
výmaráčků. Ráno jsem si myslela, že jedeme příliš brzy, protože před dalmatiny
mělo být více než 35 psů, ale názor jsem rychle změnila, když jsme tvrdli
3/4 hodiny ve frontě na výstaviště. Dělala jsem si srandu a říkala Pavlovi, že
doufám, že nepřehodí plemena. No stihli jsme, ubytovali jsme se
v blízkosti kruhu a čekali, až na nás přijde řada, v domění, že času
je habaděj. Po nějaké době jsem si říkala, že bych mohla mrknout u kruhu,
kolik těch psů před námi vlastně je a najednou koukám… dalmatini jsou
hned druhým plemenem po českém fouskovi a ti právě končili. Docela ve mě
zatrnulo, protože se lehce mohlo stát, že bychom někde courali a posuzování
nestihli. Takže jsem honem nachystala Ričiho a čekala, až se předvedou psi před
námi. Paní rozhodčí posuzování odsýpalo pěkně rychle a tak netrvalo dlouho a už
jsme nastupovali. Riči byl jediným veteránem v plemeni, takže jsem
doufala, že pokud se nestane něco nepředvídaného, ocenění Nejlepší veterán
v plemeni – BOV by mělo být jeho. Riči se paní rozhodčí líbil
velice, byla milá a ohleduplná. Slova chvály vždy potěší. Vůbec jsem
neočekávala, co nás ještě může potkat! Po posouzení fen nastupovali o BOJ
sourozenci z ch.st. od Bílé laně a protože nebyl po ruce nikdo jiný, ujala
jsem se předvedení pejska Eldoráda. Přesto, že mě viděl poprvé, zejména
v pohybu se předvedl velice pěkně. Pak už jsem ho honem vyměnila za Ríče a
nastupovali jsme o BOB. Nejprve jsme běhali všichni – CACIB pes, BOJ,
CACIB fena a Riči, poté paní rozhodčí požádala o předvedení v pohybu
ještě Ričiho a CACIB fenu ze třídy šampionů Debbie Blade Tečkovaný přítel. Pak
následoval finálový postoj a k mému úžasu míří paní rozhodčí k nám a
sděluje, že BOB je jeho!! V téměř 11 letech poráží Riči mnoho mladých
kvalitních a krásných jedinců a já se ocitla v neočekávaném krásném snu.
Poté jsme čekali na finálové soutěže, které začínali velice pozdě až po půl 4.
Únava a bolesti byly velké, ale adrenalin mě držel v provozuschopném
stavu. Spolu s mnoha dalšími veterány jsme nastoupili o BOD Veterána
a nakonec jsme skončili na nádherném 5 místě. V posuzování skupiny
nastala změna rozhodčího, když pana Němce nahradil pan Matyáš, ale Riči již byl
značně unavený a pana rozhodčího nezaujal. celková bilance této výstavy byla
i tak nad všechna očekávání, atmosféra byla příjemná a přátelská. Takových
výstav kdyby bylo více.

Ve dnech 25. a 26.10 jsme měli s Ričim na pilno. Na oba dny jsme měli plánované návštěvy v mateřských školkách. První den v „naší“ Duhové školičce v Blansku, druhý den jsme zamířili na dlouho plánovanou návštěvu do mateřinky v Oboře. Oba dny nás s dětmi počasí zahnalo dovnitř, ale to nám nezabránilo si hrátky užít. V Oboře byl s námi dokonce peruánský prcek Panky a na to, že byl poprvé to zvládl opravdu skvěle.
Pár foteček najdete na rajčeti
Rozhodli jsme se s Pavlem, že zkusíme hledat další místa v našem okolí pro společné vycházky. No… první pokus až tak úplně nevyšel. Chtěli jsme vyzkoušet ranč Kameňák poblíž Rájce-Jestřebí. Na cestu jsme se museli ptát, protože ukazatel naprosto žádný, pak jsme se kilometry kodrcaly po nějaké polní cestě, až jsme dojeli na místo a zjistili, že je to jedna budova ve starém lomu, kam ani nesměli psi. Rozhodli jsme se proto pro vycházku po okolních polích s krásným výhledem na okolní města.
Více fotek zde
Celá galerie je jako obvykle na našem rajčeti
Více fotek narajčeti
Dnes se narodila další Ričiho vnoučátka. Tentokrát v polské chovatelské stanici Alma-Woz. Štěňata ze zajímavého estonského krytí, s výborným rodokmenem a perspektivou k chovu. Máte-li tedy zájem o štěně z Ričiho krve, pak vzhledem k tomu, že Ričiho již nenabízíme ke krytí, máte jedinečnou možnost.
kennel „Alma – Woz“ (PL)
štěňat – 8 psů 5 fenek
matka: ICh. MultiCh. Umbra Alma Woz Bialo – Czarni
(ICh. MultiCh. Enrico Bazzi Raul x Ch. Erica Bialo-Czarni)
otec: Ch. Exlibris Canes Masterpiece
(ICh MultiCh. Belle-A-Mir's Elegant Envoy X ICh. MultiCh. Exlibris
Canes as Stella di Mare)
Více info: http://www.dalmatynczyki.com.pl/
PP otce: http://www.pld.ttu.ee/…edigree.html
PP matky: http://www.dalmatian.cz/…o_czarni.php