Sponzor:
Počet přístupů od 2.10.2005
O Pohár starosty 2006
15.7.2006 – O Pohár starosty Otrokovic
Je sobota brzy ráno a něco se děje. Už včera panička balila nějaký věci jako můj pelíšek, misku na vodu, židličku, kanistr s vodou, slunečník a věci na coursing. V šest hodin ráno vstává a já vím že se jede běhááát. Už se moc těším. Věcí moc mít nemůžeme, protože kufr auta je úplně , ale úplně plný. No a čímpak? Přece odměnami a cenami pro bafáky na coursing. Ještě nabalit svačinku a pití pro páníky. Terka mezitím venčí dědulína Arnyho a potom už vyrážím k autu. Protože kufr je plný až nahoru, jedu v bezpečnostním pásu na zadním sedadle. Jede s námi teta Jarka a Majtíkem takže jsme trošku jako sardinky, ale moc se těším a tak je mi to celkem jedno. Vyrážíme, ale nějak to trochu vázne, zadek našeho autí je moc těžký a vydává nějaké zvuky. Jako by dřel o zem, ale prý je to jen nějaká zástěrka. Tomáš co řídí zajede na benzinku a koukne co s tím. Jedno kolo je málo napumpované, takže to spraví a dál už se jede trochu líp. Cesta ubývá pomalu, ale konečně jsme na místě a parkujeme. Nějakým zázrakem na nás zbylo moc pěkné místečko s výhledem na dráhu. Teta Barča organizuje vykládání našeho auta a ceny se hromadí. Zem je tak vyprahlá, že náš slunečník nejde zapíchnout, a tak panička udělá stín dekou přes otevřený kufr. Nalije mi vodičku, ale já jsem jako mezek a nechci. Projdeme přejímkou a zaplatíme náš závod. Potom máme čas a čekáme na náš běh. Jsem jediný dalmatin, protože Vetík se nestihl přihlásit, takže běžím s kamarádkou labradorkou Kessinou. Je teplo a to já nemusím, ale fouká studený vítr , tak se to dá vydržet. Jdeme se s paničkou projít a vyvenčit a taky obhlídnout kamarády. Potom panička pomáhá Báře a já odpočívám s Terezkou. Najednou už hlásí náš běh a vyrážíme, jsem celý netěšený. Startujeme a já kopíruju dráhu střapečku. Kessinka je fikaná a dráhu si zkracuje, takže je v killu o chvilinku dřív, ale já se nedám a střapeček jí chci sebrat. potom máme asi 2 hodinky času, takže se zase jdeme chvilku projít a jak odpočívám a sbírám síly, panička jde obhlídnout stánek s občerstvením. Na druhý běh jsem opět fit a dávám do něj opravdu všechno, Kesiinka je už starší dáma, takže kapičku, ale opravdu jen kapičku zaostává, a tak jsem první. Mám moc pěkné body 172 a jsem vítěz. Medaili sice nedostanu, což trošičku mrzí paničku, ale mě je to fuk. Taky dostáváme baštu od Bona, pro mě konzervu a masovku a pro dědulína granulky a moc pěkný diplom. Povím Vám tajemství, dělala ho moje panička a MOC se jí povedl. No a je konec závodu, vyhlášení a focení nejlepších. Všichni pesáci se moc snažili a bodů mají všichni skoro stejně. Balíme věci a jedeme domů. Je za námi další príma den s kamárády na coursingu.